bojím se klidu, to je to. klid je pro mě stavem absolutní nuly, kdy ustává pohyb. bojím se ustrnutí.
ta něžná sněžná doba začala loni na bystrci. a pak celá ta zima, velké vločky plující nocí, ticho a klid. cesty přes nádraží, cesty prahou. a nocí. ale napořád to takhle nejde. ale já - nebudu se v tom hrabat. když se dívám na svoje zimní příspěvky, je v nich příliš bolesti. i tehdy.
no nic. jdu skoropovinně odvolit a pak - florenc :) a pak víkend hlídání kulidiných a chininových koček. život je krásný.
No comments:
Post a Comment