Saturday, January 29

coffeeeee

kofeinisti celého světa, spojte se.
67. díl futuramy s názvem "three-hundred-big-boys" pojednává o dosažení kávové nirvány. stačí sto hrnků. tak do toho! cof cof :)
a sněží pořád víc. a vločky jsou bílé jako šlehačka do kafe...

taky se

neučíte?
za oknem se celkem hebce a lednově snášejí vločky. někteří, jako třeba adbar, propadli
zimním sportům a potažmo šilenství. v takové dny se má spát nebo (jako krajní řešení) popíjet horký punč a dívat se na něco, co nevyžaduje příliš intelektu.
kterážto kategorie nezahrnuje elektrické obvody. a to je tohle ještě docela jednoduché. (jak se to sakra počítá?)

ale fuj. a navíc mně dnes večer čeká třídní sraz. první, na který se od maturity dostanu. a já se trochu těším... na některé milé spolužáky, ale spíš se bojím. že se budu muset obhajovat, jako celou střední školu. kdo jsem, co jsem, jak myslím, proč... ale možná ne. možná budu jen falešně nadšená z úspěchů jiných (kdo má kolik dětí, haha). ach jo. no dobře. možná mě něco mile překvapí. tak já se jdu zase chvíli tupě dívat do papírů. úúúú.

Friday, January 28

baf

scary, isn't it, iguana-on-the-monitor :)

brno 8.4.2 :)

aspoň pohled z balkonu. a já se jdu zase učit :(

Sunday, January 23

brno asi osm

chtěla jsem psát.... ale došlo k restartu (ne úplně vlastní vinou (to se říká vždycky)).
a já, ráno, v osm (neuvěřitelné, že) píšu zápočtovou písemku z fyziky, hm, hm, a za padesát minut se jdu učit.
chtěla jsem jen říct, že život je někdy krásný a že jsem dnes viděla na maliňáku cikáně házet kousky rohlíku holubům. že jsem litovala, nemaje s sebou foťák, že nebudu mít obrázek, co bych sem postovala, a že jsem už tehdy cítila, jak nedostatečně vyjádřím onu radost z té chvíle. radost z holubů mávajících křídly, z jejich pohybu, ze slunce, které mě oslňovalo, z okamžiku.
že jsem chvíli na to rozsypala žampiony po šalině a nezbylo mi než se smát. pomáhal mi je sbírat pán se špinavýma rukama, popřál mi dobrou chuť, když vystupoval, a já se smála. to to slunce.
ale co z toho? co z chvilkové radosti? já se musím jít učit (investice do budoucna, zodpovědnost. žádné okamžiky, pro které stojí za to žít).
a tak vůbec. takhle to nefunguje.

Sunday, January 16

ohňostroj

už mi stačí jen sedět a čekat a ani nemusím chodit ven. polární záře to není, ale za to to bylo přímo za oknem ;)


žebřík

nikoliv ten, pod kterým se nemá procházet, protože to prý nosí smůlu.

jen jsem si srovnala textové soubory s historií ajsíkjůčkových konverzací na hnůj podle velikosti... nestačím se divit. nutno ještě dodat, že se mi tu historie počítá od půlky listopadu 2002, to už je pěkných pár let.

ale nebudeme to zdržovat a přejdeme k vyhlášení výsledků.

21. lada
16. adbar
15. ivanka
14. aleš


toť k těm, kteří to tu občas čtou.

na krásném desátém místě se přičiněním dlouhého pobytu v jižní korei umístila blanka. tolik je toho potřeba probrat mezi námi děfčaty...

devět devět, kdo bručí, je medvěd, a medvěd je ... ano, blueskin! (sakra, toho neznám zrovna dlouho... taky máte dojem, že moc mluví, že jo?)

a už je tu číslo osm... je to překvapivé, nicméně s výsledky si zatím nikdo nehrál, úplatky přijímám, džejáre, pokud chceš výš ;)


sedmička je mé šťastné číslo. barborko. gratuluju. (ať žije argentina) (kolik témat to pravidelně řešíme? dvě? :)

jenom jedna šestka, kdyby byly tři, bylo by to lepší, ale i tak prosím o ďábelský smích i potlesk pro: paulieho!

a už jsme v první pětce, kterou začíná myšák, který také moc mluví a navíc už ho znám (až) moc dlouho. (viz prdel, prdel, řekněte to, řekněte prdel:)

na čtvrtém místě je martinka, která to tu snad raději ani nečte. i když možná proto, že o tom prostě neví.

bronzová medaile putuje do háje, pardon, na háje, za honzou verflem. to je hezké, jak dlouho se známe, a pořád se máme o čem hádat.

stříbro putuje k mé drahé, milované ženě esme-chan, které tímto srdečně děkuji za dlouhá léta psychické podpory, všechny vaječňáky, cigarety a objetí ve chvílích největší nouze.

a o celých 140 kB před druhým místem se třpytí zlatý... buvol ! ;) za necelé čtyři měsíce je to opravdu výkon, takže má u mě panáka pastisu a doporučení nesedět pořád před monitorem :)

to je vše, přátelé. zase za rok na viděnou. a než abyste virtuálně konverzovali, běžte raději ven, možná bude polární záře.

západ na západě

já za ty barvy nemůžu, to samo :) v tom obchodě, jak o něm mluvil blueskin :)

Monday, January 10

***


do třetice

tentokrát za šílenou úpravou nejsem já, ale buvol. díky, skvěle se mi to sem hodí, muhehehe (ďábelský smích:).

Saturday, January 8

ad fotky

nke. prosím všechny ty lidi, co sem občas zabloudí, o komentář k fotkám, které sem dávám. ať už pozitivní nebo negativní, hlavně konstruktivní. neboť mi včera bylo sděleno, že jsou strašné, a když jsem opáčila, že někomu se líbí, dozvěděla jsem se, že spousta lidí nemá vkus. ach jo. vanitas vanitatum et omnia vanitas.

Thursday, January 6

břízy

před hvězdárnou ve větru...

Monday, January 3

novoročně II

jen stručně, než mi upadne hlava na klávesnici, stejně si každoročně dělám rekapitulaci toho nejdůležitějšího, co se stalo...
...dívám se na tu letošní a nevím, co dodat. samé pošahané vztahy, zlomená srdce, přepjaté emoce, deprese... návaly štěstí a zmatek. jo, to jsem holt já. samé extrémy.
nejhlubší deprese přišla po maturitě. najednou zmizel stres a únava, najednou jsem neměla co dělat a nezvládla jsem to, najednou jsem neměla pro co žít.
a štěstí, toho bylo snad dost. adaptace mé milované hry "v hodině rysa" od pera enquista, lezení po skalách... expedice a ohře a vltava a matematický kurz v září v brně, který ťuknul do osudu a následky nesu dodnes, ty dobré i ty špatné. koncerty eggnoise, návštěva anglie, brno a spousta nových lidí, s kterými můžu mluvit, poslouchat je, být s nimi... a dívat se na futuramu :)))
a bouřky... a deště a každá kapka vody, naděje utopené a opět probuzené, to už je holt život... co na to říct. nke.
a budu muset pročíst loňský diář. je plný myšlenek, které tady hezky zveřejním, abych se ze svých brilantních postřehů o životě netěšila sama :)))

Sunday, January 2

novoročně

aspoň obrázek. photoshop :)

a ještě jeden. už se těším na poznámky o negativech.
nový rok. hm. vlastně to vůbec nic neznamená. tak co nad tím přemýšlet.