aneb zábavný víkend s exotickými příchutěmi.
ono toho je víc. že jsme hlídali kulidiny a chininovy příšery, to jsem naznačovala. že příšery dělaly co mohly, abychom se nevyspali, to je asi jasné. například ludwig vždycky kolem sedmé ráno hlasitě předl (deset centimetrů od mojí nebo :m: hlavy), a když jsem se jich obou chtěla zbavit tím, že je nakrmím, tak samozřejmě ze svojí konzervičky načerpaly energii a jaly se dělat ještě větší bordel. damien vlezla do krabice s víkem, kde mezi víkem a policí zbývalo asi pět centimetrů. jak to udělala, netuším. tohle musíš vidět, budila jsem :m:, ale jen cosi vrčel, ono taky bylo celkem brzo. no ale teď už jsme zpátky doma.
jo, ta exotika. takže, iva s vaškem nás k naším double-narozeninám pozvali na čínu, a jelikož je vašek sinolog, tak objednával čínsky jídla, která se skutečně jedí v číně a která chutnají jinak a lépe než klasické české čínské bistro. úžasně jsme se přežrali. pak jsme se (deja vu) odebrali do stromovky na stejný vršek, kde jsme chlastali minulý týden, a protože jsme měli jen jednu láhev vína, vyvstala brzo otázka co teda jako teď.
a to byl kámen úrazu.
všechno je mi jedno, chci hlavně na záchod, kňučela jsem někde v dejvicích a tak jsme se přesunuli s nákupem vína do bytu výše zmíněných, kde jsme pokračovali v konzumaci. víno došlo, tak jsme přešli na tequilu (el chimador! ečo en mechíííko!), domácí ořechovku, domácí vaječňák a tak vůbec. nehledě na různé pravdy, které tak nějak vyplouvaly na povrch, jsme se strašně opili (nejvíc vašek, který se kymácel jako stromy za toho větru co teď furt tak děsně fouká), já ze všech nejmíň, ale stejně jsem byla veselá. takže jsme se ve tři ráno odebrali na gauč pod peřiny a vytuhli.
a taky jsme se byli v pátek projít a konečně jsme našli grébovku, taky už týden ležíme v realitkách a hledáme a hledáme, taky nám vítr na terase ukradl oběd a tak vůbec.
chce se mi děsně spát, těch třiadvacet na bedrech je tíha tíhoucí. rozhodně víc než včera.
No comments:
Post a Comment