alias žádný sex, žádné kafe, žádné víno alias nasrat!.
převčírem: moji postel obklopují tři zdi a dvě z nich chladí. uprostřed noci tisknu rozpálené čelo na jednu z nich.
včera: stoupající obtíže mě donutily k návštěvě gynekologa. státní zdravotnictví never more. doktor byl osmdesátiletý hluchý dědek, který mi neodpověděl na jedinou otázku a předepsal mi mastičku.
dnes: po dvou hodinách v čekárně a jednom předběhnutí (co máte říct matce, se kterou tam čeká dítě?) mi byl diagnostkován zánět a předepsána antibiotika. nechci vás znechucovat detaily, ale já každopádně znechucená jsem, protože si nedokážu představit co by bylo, kdybych dědkovu neschopnost neodhalila tak brzo. po vyinkasování čtyřech různých léků mám chuť mu jít rozkopat obličej. co na tom že mu je tolik, tím spíš má mít zkušenosti.
když se zahlédnu v zrcadle v mámině hrozné sukni, tak si slibuju, že od zítřka budu nemocná se stylem. každopádně mě kompetentní a milá doktorka povzbudila, takže teď hledám ten pozitivní přístup, že zítra bude líp a že ty prášky zabrat musí.
nejhorší je ovšem boj s apatií, dělat se mi nechce nic. a přitom bych měla, vydala jsem se na další lov ápočtů a kouškové je za dveřmi.
pít nemůžu, no, tak každopádně na ty pozitivní zítřky!
No comments:
Post a Comment