""

štěstí je vlastnost lidská, nikoliv božská, a usilování o ně je tím, co bychom mohli nazvat láskou. tato láska, pozemská, je příměřím mezi metamorfy, prozatímní dohodou, že při líbání či držení se za ruce se podoba nebude měnit. láska je plážová osuška na písečném přesypu. láska je intimní demokracie, smlouva domáhající se obnovování, a člověk může být přehlasován přes noc, ať je jeho majorita sebevětší. je křehká, vratká, a je vším, co můžeme získat, aniž zaprodáme své duše jedné či druhé straně. je tím, co můžeme mít, chceme-li zároveň zůstat volní. [...] všechny smlouvy se dají porušit, ze všech slibů jsou nakonec lži. nic nepodepisujte, nic neslibujte. uzavřete dočasnou dohodu, křehký mír. budete-li mít štěstí, vydrží pět dní; nebo taky padesát let.

salman rushdie, zem pod jejíma nohama, paseka 2001, str 280.