pomalost. doprava klouže ulicema, pomalu. už pár dnů chodím všude pozdě a asi ze mě brzo bude protlak, autobusy a tramvaje jsou plný. dřív nebo pozdějc mě někdo protlačí okýnkem.
taky jsem pomalá. beru věci a rovnám je. strašně pomalu. myšlenky? pomalý. jako ještěrky v zimě. zahnaný? sakra nevím. nepřemýšlím a je to novej pocit. tlačí mě v hlavě útržky a já se bojím že jednou se mi to všechno vrátí. všechno, co jsem posledních pár měsíců potlačila. protlačila někam pryč.
včera jsme s bsk stáli na pavláku. opilí. tisíc myšlenek v hlavě a pak se všechny vypařily, svině, chtěla jsem si je zapsat, ale nestihla jsem to. kolem proplula jedenáctka, kterou jsem jezdívala domů a brečela bych, kdybych neměla v sobě tolik čevenýho.
a teď tvrdíš že jsi šťastný a já vím že já šťastná jsem
a jaký který čí budeme za deset patnáct let
snad mám stejný obavy, ale něco je jinak
snad jsem to já
No comments:
Post a Comment