cítím to v kostech.
překvapilo mě, když jsem ráno šla ze školy a autobus vyjížděl ze zastávky (nosím si mazaně v kapse jízdní řád, aby se to nestávalo). ale nepřekvapilo mě, že když mě uviděl (nadsázka je literární útvar), tak zacouval zpátky a poslušně otevřel dveře.
už mě nepřekvapí nic. podzimní stíhy dávno spí pod zetlelým listím. řekla bych, že jsem otupěla, ale to taky není úplně pravda.
ráda bych.
2 comments:
od krize pryc, pryc
nuda nuda
krize, chci krizi
vidim krizi
pryc pryc
krize na kříži? :)
Post a Comment