českomor

smutno mi je. jak už dlouho ne. věj větříčku z dunaje i když tak nějak klidně. to se pozná. třeba proto, že si pouštím hudbu jako kulisu, ne jako emocionální podtržítko, ne jednu písničku stále dokola. ať ta zima roztaje. prosím.

chci zase být čertvě po maturitě (když jsem nezahynul mezi rakušany:), vysedávat u počítače do svítání a psát si s kýmkoliv, kdo je ještě online. psát si deník, řešit citové trable, které za to nestojí a být nadšená ze všeho nového. mít o co bojovat a zase to ztrácet.

ale možná na té hudbě něco bude. takový emocionální extrakt. s cibulí.
zdálo sa mi, zdálo, že sa mračno valí, a to sa šuhajek s milou milovali...

usínám... a uletím vám. na uherskú stranu.