sedím v počítačové místnosti 404 a oknem na mě skrze žaluzie svítí slunce. je to zvláštní budova, ta naše škola. na kulaťáku v dejvicích působí jako pěst na oko, mezi těmi starými budovami stojí najednou obrovský kolos polepený drobnými barevnými dlaždičkami. holt socrel. ale uvnitř... uvnitř se (mimo jiné) nachází pravý nefalšovaný pater noster... a to už je dobrodružství. člověk stoupá a stoupá nudnými patry, které oživí maximálně podezřelá vůně bufetu, ale najednou... po patrech temnoty a zmaru najednou přichází čtvrté, kde jsou místo přednáškových sálů přímo naproti výtahu okna. tak vysoko nejezdím často, ale je to úžasně osvěžující, jarní, sluneční pohled.
a málem bych zapomněla, dneska jsme na obvodech skončili o půl hodiny dřív. takového cvičícího by chtěl mít každý :)
No comments:
Post a Comment