you live your life as if it's real

znáš tetris, žejo, říkám j., já ho teď furt hraju, hlavně v metru, parádně tím zabiju čas. no a já si vždycky na začátek hodím pár kostiček špatně, abych to pak musela řešit. dobrá paralela k životu, nemyslíš?

je zima. je taková zima, že nosím pod peřinou svetr a dneska na koncertě jsem litovala, že nemám rukavice.

taky jsem dneska snědla plátek sýra, třetinu langoše a dva blacky. víte, že smíte vypít jen dva denně, říká žena v bufetu, když si jich kupuju šest.

já jsem v pohodě. jak řeším tu hypotéku, tak mě nezajímají ženský, nepiju a nemám deprese. - neboj, až budeš bydlet na vyšehradě, tak na to sbalíš každou. - i tebe? - hahaha. - no ale když budu mít byt na vyšehradě, to si budu moct vybírat.

je červen a je zima. bobtná ve mně vztek za všechny křivdy a zla a deprese a nevyslovený věci a já se dusím. a mrznu. ruce tisknu na klávesnici notebooku, která trochu hřeje, divím se, kolik je zase hodin a nepřemýšlím.

straší mě minulost. chodí ke mně ve snech, vysmívá se mi. před třema lety bylo studený jaro a pak najednou přišel měsíc horka. má smysl nechat přicházet žhavý července a přehazovat si jima veškerý reality?

jsem zlá. a vím to. vyčítám, nadávám, třesu se zimou a nebojuju. zatím jsem s tímhle rokem spokojená, vím, že jdu většinou dopředu. zase se znám o chlup víc. vím, co bych chtěla, aspoň trochu. ta trocha je křišťálově průzračná, jako rampouchy, co mi každou chvíli narostou po těle. jako ledový střepy, který mi protínají srdce. jako hromada slz který přicházejí dnes a denně. kdyby to nebolelo, nebyl by to život.

cítím led. před třema rokama jsem chodila pod nuselákem a poslouchala no more shall we part. před třema rokama jsem změnila svůj život. cítím led. jsem ledová královna. už nebudu hodná. budu zlá a budu mít srdce plný ledu. srdce jako arktická krajina. klidný, tichý, vyrovnaný.

foťák jsem nevzala do ruky dlouhý týdny. pracuju. občas se učím. a zase se klepu zimou. díky za těch pár horkejch dní, kdy jsme s akrab jely na hostivař a chytaly slunce.

kdy jsi byla naposledy šťastná?

definice štěstí. a) vědět, že mají věci smysl. radost z maličkostí, slunce déšť vůně za oknem. jaro před dvěma rokama. věci celek. b) vědět, že nemusím myslet, že můžu padat sama v sobě, opíjet se a zapomínat. loňskej podzim. státnice. a tak. zapomenout na to, že štěstí není. a malý detaily všude, šťastnej dětskej smích (můj), kterej občas přijde, jako když dostanu tatarák v malinkatejch mističkách nebo když si objednám pruhovaný kalhoty nebo když kocour udělá naprosto cokoliv.

ztratila jsem pojmy. ztratila jsem se v překladu směrem já ty. plavu, ale ten trychtýř mě pořád víc vcucává. za zrcadlem je celej novej svět. chci a nechci proplavat. je mi smutno. čekám jednu podanou ruku, ale ta nepřichází.

really. how can it feel this lonely?