když čekám na vršnám na tramvaj, přijede mrak a začne pršet. kolem dokola modrá obloha.
poslední krok před reinstalací počítače je uložení si několika milých sms z mobilového programu. bolest? vážně, připadám si jako v mlze. tyhle milý slova jsem někomu posílala? už mi ani nepřijde, že na minulosti visím, spíš prostě jen nechci zapomenout některý křehké chvíle.
piju jasmínovej čaj. když lezu do metra, vítr mi bere vlasy. cítím se zrzavě.
a když jsem šla tuhle kolem bohemky, objevila jsem alej, kam budu chodit fotit podzim.
sere mě ta fiktivní rozjásanost venku. barvy a slunce. jediný skutečný období je léto.
6 comments:
S tim jasmínem opatrně, bylinkový čaje se musí střídat :)
piju - jako právě teď piju. ale jinak cítím nastávající období horkých čajů až ve špičkách prstů na nohou. brrr, zima. a loni bylo přitom tak hezky, v září...
JO! Přesně to si taky říkám. Celý srpen jsem doufal, že to letošní bude, snad díky globálnímu oteplování, podobné. A nic.
a zase bude jaro až v květnu... máme se na co těšit
Jestli ovšem do té doby nezmrzneme nebo se neukýcháme k smrti.
já určitě. už předloni, když to bylo přesně tak, jsem málem umřela a pořád mě pálilo v nose. psycho. a v létě pak bylo chvíli vedro a pak celej srpen bylo divně chladno. blbý počasí. nebaví mě nadávat na počasí. těším se na sníh a na vánoce a na listopadový mlhy, ale teď má být ještě hezky!
Post a Comment