zapít. zabít.

včera jsem se vydala zapít volby. to jedno křeslo, o které se výsledky zvrátily, za to stálo. a u sudu mají naprosto vynikající hermelín s brusinkovou omáčkou (ale to jen tak na okraj; tenhle příspěvek není ani o chlastu, a ani vlastně o volbách).

je mi zle z pokřivené morálky téhle země. z toho, co tady komunismus zanechal. když slyším v televizi, že komunisté mají v programu (ano, já vím, překvapivé) vyšší zdanění bohatých, že je volí lidé, kteří v životě nic neudělali, a to, že je někdo schopný (vydělávat), jim přijde jako osobní křivda, že tady vůbec existují lidé, kteří považují minulý režim za pohodlný díky jeho nesvobodě -

je mi zle. hodně zle, protože, jak říkal včera kašpík po icq:

"mě prostě lidi jako paroubek, rath a jandák, ale taky filip a dolejš osobně urážejí. miluju svou svobodu, svou vlastní hlavu, stejně tak jako svobodu a vlastní hlavy mých blízkých. nesnáším když někdo lže a nesnáším když někdo žízní po moci (a kvůli tomu lže)."

bojím se, že nedojde na předčasné volby, protože pablb udělá cokoliv proto, aby na ně nedošlo, teď, když se tak vyjevil. ale kdyby se konaly, věřím (pořád stejně naivně) ve zdravý rozum.

mám tuhle zemi ráda. relativně. ale dokážu si představit žít někde jinde.