cíleně dnes upřednostňuju samotu. samotu takříkajíc absolutní, protože zwíře pije kdesi v jižních čechách a já se tvářím, že se učím, proto nejsem ani s ním, ani na hvězdárně, kde by mi pravděpodobně bylo dobře. jen jsem si otevřela víno s logem ještěrky, iguado, překvapena, že se nejedná o červené, ale o chardonnay. mmm. skleničku na chuť.
[malá vsuvka o včerejší noci, kdy jsem se v deset večer sešla na karláku se spolužákem pp, abychom se vydali zapíjet život, vesmír a vůbec k našemu oblíbenému sudu. i když tentokrát bez hermelínu s brusinkami. nakonec jsme se loučili někdy před třetí před naším domem, kam jsem byla džentlmensky doprovozena, s tím, že on - spolužák, ne dům - tvrdil, že svítá. večer plný slov. a musím říct, že večeřet v jednu v noci ve westu je zcela a naprosto podle mého nočněptačího gusta.
a že jsem se v šest ráno vzbudila s tím, že mi je špatně (podotýkám, že ne z vína) a nemohla jsem najít růžové pilulky štěstí, které jsem večer někam uklidila, a běhala jsem půl hodiny stále zoufalejší po bytě... no nic.]
chardonnay. chutná po cannabis, nevím proč. ještěrky jsem shromáždila vedle lahve; je jich pět. a já. nebýt vína, je to jako noci kdysi dávno, strávené na icq. ale dnes není s kým mluvit, nikdo není online.
[ty nejdelší noci. i když jsou tak krátké, teď o slunovratu. a hvězdy jsou dneska nějak tiché.]
u nás v prominentní čtvrti voní lípy a pokosená tráva. stavuju se odpoledne na hvězdárně a pomáhám vyklízet dílnu zcela stylem e*v - propocené špinavé rukavice, které vymámím z mixe, si bez okolků navlíknu na tlapy a pak jimi máchám přítomným před očima; šmejdím mezi krámy a jako úlovek nakonec najdu krásnou skleněnou baňku; po výkonu říkám, že by to chtělo sprchu a tak mě (a ostatní) mix kropí hadicí - nicméně jen já se nechám zlít úplně, abych pak objímala přítomné stylem expa - zmáčet co se dá; sedíme s blankou a ivčou před hvězdárnou, pijeme pivo a ptáme se alfa, jaké má majetkové poměry, kdybych si ho třeba případně chtěla vzít.
no a expa začíná za dvacet dní. neuvěřitelné. a vlastně za míň, protože někteří vyvolení se budou potácet po pozemku už ve středu. třeba já. ještě že se těším na tolik věcí (jako třeba vary nebo brod. nebo čtvrteční oslava blížící se dvaadvacítky), že bezduché/bezdeché představy táboráků, krakonoše a rádia penthauz zůstávají (zatím) jen slovy.
což je dobře, protože ještě dva dny se musím aspoň trochu učit.
No comments:
Post a Comment