chtěla jsem psát, jak mě uklidňuje mytí nádobí. ale upadla mi sklenička. ten věčný boj s lákavými střepy.
ten věčný boj o přežití. v hlavě. kdy jsem přestala věřit na zázraky? (ve skutečnosti tuším. ale na tom nesejde. věci se nemusí rozbít, aby mohly pořezat. )
deprese bez příčiny. bez výrazných rysů. není mi zoufale. je mi smutno a prázdno.
chtěla bych ležet na pláži a nechat se strašlivě příjemně otupit sluncem. (včera jsme se o něco podobného pokoušely na petříně. teda nejprve o učení, pak až o otupení.) moct si přečíst knížku. ale nedokážu se k učení přinutit ani krátkodobě. v hlavě mi nic nezůstane. síť s širokými oky.
plynu. dokážu čekat (někdy). i to je u mě pokrok.
viděli jsme lost do konce. první dojem: zklamání z otevřeného konce, obavy. druhý dojem: spoilování na netu, naděje? ale stejně je do září času dost. a já - dokážu čekat.
sklenička portského. v poledne zkouška. neurčité obzory. léto?
2 comments:
Jo, přečíst si knížku. Přečíst si knížku. Vyrazit do lesa. Pít víno od dvou odpoledne. Zajít na fotbalový zápas nejnižší soutěže, jíst velký slaný tyčky a fandit. Přečíst si knížku. Snad už za dva týdny.
minimálně při jejich nákupu by to bylo vhodné ;)
Post a Comment