2/14

pondělí: ultrazvukový měříč vzdálenosti. orly?

úterý: večer udělám laborky. nepodařilo se mi dostat obrázky z osciloskopu ve formátu .set do jakéhokoliv prohlížeče. škoda.

středa: jde to. na písemku neumím nic. co naplat. něco jsem si vymyslela, něco jsem opsala, něco jsem blbě spočítala (sehnat kalkulačku).

programování. nuda. pěstuju si kolem sebe ctitele. někdo mi ty fungující kódy posílat musí.

obvody. děláme něco na počítačích. hm.

ve čtvrtek jsem se konečně odhodlala vyřídit ty proklaté jazyky. cho cho. nemusím si zapisovat angličtinu dvojku a svojí plynnou mluvou, hehe, ztrapňovat rodilého mluvčího.

víkend: ahoj bakalářko. no tak nic. příště. ach jo.

pondělí večer: dodělala jsem laborky. brou.

žlutě

koupila jsem si žlutej lak. hezky žlutej. moje nehty mají barvu jako tyče v autobusech. mimikry.

yo sirup pomeranč voní líp než většina orange-džusů. aby ne, za tu cenu.

slunce, venku je nádherně!

sovnik.cz

voní to. celý den, otevřeným oknem. na prahu vědomí cítím úplně všechno. ozvěny cest a tak. výzvy.

přičtvrtku

na začátku semestru je legrační sledovat studenty třímající svoje rozvrhy a zmatené.

je jaro, víte o tom?

všechny tramvaje vždycky smrdí chlastem. dostává mě to. v kteroukoliv denní hodinu.

1/14

první týden za mnou.

pondělí večer: cvika ze senzorů. "příště si rozdáme zadání semestrálek. můžete jít."

úterý: "ukažte indexy. kdo má bezpečnost starší dvou let, má smůlu." (uf) "můžete jít."

středa si to vynahrazuje. měla bych si přečíst ty články k bakalářce. první cvika. ptám se jestli můžu chodit o hodinu později. (to vstávání na devátou mě zabíjí. pomalu, ale jistě.) mám se prý zastavit na tom dalším cviku. tak se zastavím, dělám tam bordel a podobně. celé to samozzřejmě nebylo nutné, protože včera jsem se na to cviko zapsala oficiálně.

neblahé programování. ten člověk je v pohodě, tvrdí mi všichni. ha ha. u vstupního testu se (nad získáváním řešení po gmailchatu) pěkně zapotím a pak si místo základů unixu unix programujeme. tenhle pocit z týhle místnosti nesnáším. ach jo.

a potom obvody. něco jako obvody 4. "máte všichni obbody jedna dva a tři?", ptá se cvičící. pak dostaneme vstupní test. anonymní. zejména my starší (předmět je určen pro 4. semestr) se bavíme vlastní neznalostí. thevenin, norton, všechno jedna pakáž. "tady smrdí chlast", šeptám. "jo, já byl na pivu", odpovídá spolužák. "na jednom??"

tak si to shrneme. tři semestrálky. spousta laborek. opakování věcí, které bych měla dávno umět. jedna bakalářka. nakonec jedny státnice.

ještě že v příštích týdnech budu chodit do školy v podstatě jen dvakrát týdně.

0/14

na poslední chvíli vyřizuju bakalářku. začátek semestru mě děsí. jiný téma by mě bývalo zajímalo víc, ale co nadělám, odkládala jsem si to sama. letos ta škola začíná nějak brzo.

došlo kafe

snídám tureckej čaj. chutná jako tureckej čaj. ach jo.

z práce nepráce

k obědu vietnamská polívka. oblíbená značka + jeden žampion + jedna cibule + plátkový sýr + trochu mlíka pro zjemně. akorát se na mě majitelé obchůdku, asi taky vietnamci, vždycky smějí. nebo na můj nákup.

poslední týden jsem posedlá svým vzhledem. jako bych si kompenzovala posledních deset let.

feels like life is catching us bylo to co mi znělo v hlavě, když jsme šli z minulýho voka a já si na to pak nemohla vzpomenout.

se tady nějak zabav, řekl šéf. a já trnu, bojím se, měla bych zajít vyřídit něco na katedru jazyků, ale odkládám to, protože když mě vyhodí, tak... mě vyhodí. nebo tak něco.

a na balkoně ve dvoře u naší práce chodí člověk v masce. asi se chystá vykrást banku. nebo nás.

man melts the sand

so he can see the world outside

teplota: 37,0. musím si konečně vzpomenout a změřit se až mi nic nebude, abych dokázala, že normálně mám skutečně 35,5.

hodinu chodím po bytě a hledám teploměr. najdu ho pod tričkem.

celý den chodím po bytě a hledám víno. asi zůstalo u fre.

vypálila jsem fotky z egypta a smazala je. znamená to, že jsem tam nebyla?

je mi zima. zmizela mi ikonka mirandy a když mi někdo píše, nevidím to. asi je to dobře. aspoň nevidím, kdo mi nepíše.

mám rozbité shift. každou chvíli napíšu ń místo ň.

ráno mě vzbudila bouřka. prvního března. žasnu. a únor je za náma. asi je to dobře. akorát kolem mě je taková... špatná aura. věci. a tak.

:m: je kdesi v polsku na koncertě falešných pink floyd. já jsem ráda, že jsem nejela, protože mám tu teplotu. akorát to znamená živit se zbytky. poslední dobou jsem hrozně paralyzovaná. radši si umíchám feferonkovo-vajíčkovo-ementálovo-česnekovou pomazánku, jen abych nemusela ven.

mám ráda město, ale když je venku vítr a déšť, lituju, že není příroda víc nadosah.

co, vítr. vichr. meluzína kvílí ve světlíku. kdysi jsem chtěla - věci. že lítám se mi nezdálo ani nepamatuju. mám chuť po nikom nic nechtít. být hrozně smutná a hrozně krásná. ale na to už jsem asi moc stará.

zalízt. pod peřinu.