nevěděla věděla já duše bez těla sním o moři bez břehů a světlých chvilkách a jsem ráda že jen dýchám a verše skládám do slov klaním se stínům v šeru zahrady a hledám lásku. a mám k lásce výhrady. a hvězdy mi kanou z očí a smutek se jako kočka stočí do klubíčka zavři víčka k ránu rosa padne a zapínám noc a světlo vadne a venku kvetou petrklíče a já ztrácím od snů klíče a moře dál tiše plane ať se stane co se stane
No comments:
Post a Comment