tenhle týden bude náročný. o škole nemluvím, v té budou náročné týdny dva a pak ještě dalších šest. dnes mě čeká víno s programátorem (mé analýzové čipy se těší, pokud se nějak zásadněji neotupí, ale i to je možné - jen ne červeným, to by nedopadlo dobře). ve čtvrtek pseudodámská jízda v al capone's - mimo jiné s m.
(bylo mi nanic a byla jsem mimo, když jsme spolu tehdy stáli na karláku; možná i pršelo. musím jít domů, moje alter-ego v mojí fan-fiction se chystá spáchat sebevraždu. už ani nevím jestli jsem něco pila. ale né, ona ji nespáchá, teda jen se o to pokusí, ale přežije to. neblázni, odpověděl, jenže tou dobou jsem byla šílená a nevyrovnaná a utíkala jsem, věčně a od všeho a ode všech. a on? bylo mi s ním tehdy dobře a utíkala jsem možná právě proto. spolu jsme viděli invazi barbarů - ty brečíš? to je hezký... (tohle jsem psala hned potom) - na nejrůznější akce jsme přicházeli zvlášť a odcházeli spolu, věčně a pořád dokola. ještě někdy dávno předtím, snad rok, byl únor a na švanďáku pršelo a mlžilo se, šíleně a neskutečně - tak tedy na island, řekl a udělal pohyb, jako by mě chtěl zadržet - jako by už tehdy věděl, že se mu to nikdy nepodaří.
nakonec jsem mu napsala, že to nemá cenu - musel to vědět už dávno. ale s ohněm se nehraje.)
už aby bylo po zkouškách. už aby bylo jaro. fouká a je teplo. pro tuhle slabou, nezřetelně krásnou vůni jara bych zabíjela.
No comments:
Post a Comment