Tuesday, January 10

i can do that

jedno praktické měření, dva testy. ve čtvrtek večer budu mrtvá, ale to jsem beztak už teď. zase jednou spím špatně - a to hodně špatně. když se snažím usnout, běhají mi v hlavě bilance. ještě pořád jsem se nesmířila se vším, obecný symbolismus začátku roku pořád straší, minulost klouže po víčkách, slova, slova, slova.
pár vzpomínek ostrých a vrytých do šedé kůry mozkové, občas se ještě propadám. jdu na fakultu po grohové, krok za krokem, dlaždice za dlaždicí, nightwish a zima skoro jako teď; první zkouškové. a taky jeden vlak, večer a já mám rozházené papíry po prázdném kupé a nedokážu se učit. píšu zprávy a nikdo neodpovídá. za oknem... tma, tma, tma, tma a ticho.
věci přece nemusí mít smysl vždycky. hledám rovnováhy. rok 2004 byl ten nejkrásnější a i tak se mi občas hrozně nechtělo žít. rok 2005 byl obecně depresivní a ubrečený a přece byl plný malých i větších zázraků. hm. já se srovnám.
Let’s dance in style, let's dance for a while
Heaven can wait we’re only watching the skies
Hoping for the best but expecting the worst
Are you going to drop the bomb or not?

Let us die young or let us live forever
We don’t have the power but we never say never
Sitting in a sandpit, life is a short trip
The music’s for the sad men


The music’s played by the madmen

So many adventures couldn’t happen today
So many songs we forgot to play

No comments: