god bless the karma. ještě o milimetr více horká voda.
tmou? od určitého věku se bojíme všeho, říká barborka. jo, možná až moc. ale bylo to skvělé. kafe se stává pátým živlem. čas běží tak nějak jinudy. detail? světla. atmosféra konce světa, všude žlutavo, prázdno, nesvítí jen lampy, ale i domy, které je odrážejí. únava přichází ve vlnách. kroky někam, štěstí, smůla. řízky, štrůdl, čtvrté kafe na posledním stanovišti, kam jsme ještě došli. bílý den, bílá obloha. bílo v hlavě, ork odnáší vrcholový zápisníček, jsme tam poslední.
"my se chceme taky zapsat, my máme takové krásné jméno".
"tak se zapište."
zpičikundy
"opravdu krásné jméno. tak ještě napište, kdy jste sem dorazili."
asi před deseti minutami
"tak se zapište."
zpičikundy
"opravdu krásné jméno. tak ještě napište, kdy jste sem dorazili."
asi před deseti minutami
a pak už jen první ranní pivo. na dobrou noc.
3 comments:
lia: dva roky zpět. Stránská skála. svítá. únava. je jasný, že nedojdeme ... ale byla to paráda, že? : )
Ale Zpicikundy zadny oficialni prichod (predpokladam na osmicku) nad ranem nemaji. Ze by cenzura? ;->
lia: jo! :)
ho-wa-do: přeci nebudu říkat, kde jsme trapně skončili :)
Post a Comment