nerada píšu o tom, že se mám dobře, abych to nezakřikla. zatím to tak ale opravdu - nemůžu tomu uvěřit - je. tenhle týden je asi poslední flákací a tak je príma, že je tak krásně (až se mi o tom nechce mluvit, beztak to všichni vidíte sami).
a tak je príma, že občas někoho rozesměju. že se můžu stavit na hvězdárně a vnášet anarchii do kurzu. (třeste se:). že můžu cestou z dejvic sledovat hádku mezi mým hodným (= naivním, introvertním a lítostivým) a zlým (=asertivním, veselým a sebevědomým) já.
a hlavně: že zítra ne-vstá-vám.
2 comments:
V sedm rano si clovek tvou zaverecnou vetu opravdu vychutna :)
omlouvám se, užívám si drobné radosti :)
ale budu se snažit být nekonfliktní - zpívat ve sprše si můžu? :)
Post a Comment