blíží se bouřka. teda zatím je ještě asi tři sta kilometrů daleko. a já si strašně přeju, aby tu byla co nejdříve, a aby byla co největší, hlavně ať se praze nevyhne, protože bouřky jsou krásné. a nutí nás mít k přírodě ještě zbytky úcty. a vůbec.
včera jsme byli s barborkou, blueskinem a buvolem na lodičkách. bylo to veselé, nicméně jela bych nějakou řeku... ono má přeci jen větší kouzlo nechat se vézt než každou chvíli urputně veslovat proti proudu. cestou do velryby si blueskin začal zpívat "sedum let jsem u vás sloužil..." a o chvíli později vytvořil nový, cool a in opak k homoli. heteroli.
včera jsme byli s barborkou, blueskinem a buvolem na lodičkách. bylo to veselé, nicméně jela bych nějakou řeku... ono má přeci jen větší kouzlo nechat se vézt než každou chvíli urputně veslovat proti proudu. cestou do velryby si blueskin začal zpívat "sedum let jsem u vás sloužil..." a o chvíli později vytvořil nový, cool a in opak k homoli. heteroli.
pak jsme hráli země město choroba a abych jen nepomlouvala, blueskin vyhrál. :)
no a na závěr aspoň obrázek, a protože byl původně úplně nudný (poslední dobou se vůbec nedostanu k focení, není co sem dát) tak jsem ho trochu upravila, aby nebylo vidět, jak moc. heh.
no a na závěr aspoň obrázek, a protože byl původně úplně nudný (poslední dobou se vůbec nedostanu k focení, není co sem dát) tak jsem ho trochu upravila, aby nebylo vidět, jak moc. heh.
No comments:
Post a Comment