než usnu. než se dokopu do postele. listuju privátovými počítači a u buvola objevím jeden adresář.
vždycky jsem si chtěla přečíst sapkowskiho v originále (protože byl pro mě jeden čas předůležitý; moje posedlost originály by ovšem vyžadovala znalost aspoň čtyřiceti dvou jazyků). aspoň nahlédnu - do své oblíbené povídky maladie. rozumím?
trochu. k čemu to ale je, stejně nevycítím to, co bych vycítit chtěla, prvotní autorovy záměry nezměněné překladem. snad někdy -
ale proč to vůbec píšu. slovo, které mě praští do očí, slovo, které mi dnes uvízlo háčkem v šedé kůře mozkové a bolí bezvýchodností: bezczasie.
3 comments:
Bezcasi - to je presne to slovo, ktere mi chybelo! Jednoduche a vystizne - kazdy vi...
a plné trní...
To sice mozna ano, ale neni proto min potreba. Mozna naopak proto vic
Post a Comment