červenou a bílou jsem dočetla. všichni se shodují na rozpacích a nikdo mi ještě neřekl, že by se mu to líbilo. tak co je na tom tedy tak zajímavého a šokujícího, jak tvrdí přebal? (možná to mimo polsko prostě pochopit nemůžeme.)
a můj vztah k podzimu je čím dál tím vyhrocenější. zjistila jsem, že se ho prostě bojím. toho všeho, co jsem popsala níže. všechny ty esence. všechen ten ostrej chlad. vybavuje se mi bezmocný vztek březnových rán, kdy nebyl teploměr schopný vystoupat nad pět nad nulou. takže ještě tak osm měsíců a bude (možná) léto.
3 comments:
mě se to líbilo, ale ta kniha zůstala někde na půl cesty, přeplněná obrazy, jazykovou hrou, slangem, ale něco se nespojilo.
překládala to má kamarádka, tak jsem byl dvakrát zvědav, jak zvládnne najít český ekvivalent k polskému hovorovému jazyku, aby to bylo stále zprostředkující. překlad se mi líbil. gratuloval jsem.
myslím, že je to podobný případ jako u nás Sestra v devadesátých, je to generační, prostorové...trochu nepřenosnné.
jo, něco se nespojilo. já tomu dávala šanci, nepřišlo mi to tak hloupé, bylo to čtivé. ale ve chvíli, kdy se autorka naočkovala do knížky, to ztratilo většinu bodů. mohlo to být zajímavé, ale přišlo mi že to vyplynulo do ztracena.
a ještě jsem chtěla dodat, že jsem si vždycky chtěla přečíst sapkowskiho v originále, ale u maslowské se to asi nestane :)
Post a Comment