houby. prolejzáme les, bolí nás nohy, všichni koho potkáme, mají plné košíky. i tak to vystačí na čtyři skleničky naložených a dvě večeře. a utahaná jsem, že o půlnoci zalehnu a spím až do rána.
čtu tajemný plamen královny loany (eco). jedna z knížek, co už na první straně člověk užasne nad autorovým přehledem a schopnostmi formulovat (srovnatelné mě napadá třeba sběratel autogramů. nebo možná bernieres. a určitě další, který si nevybavuju). a s hrdinou si rozumíme. někdy je v mým životě příliš mlhy.
mlha. podzim, jo, je zima, nejtepleji už je tradičně pod sprchou. a taky máme lednici. a počítače, ze kterých budeme tvořit síť. a novej, neposkvrněnej disk, kde si všechno uspořádám, až se prohrabu čtyři roky starým nánosem neskutečnýho bordelu. chtělo by to ještě stolek, vlastně dva.
v sobotu jsem se na hvězdárně opila tak, jako už dlouho ne, a zejména jako už dlouho ne tam. vzpomínky, hm. to je přesně ta mlha. něco/někdo byl částí mýho života a já to neumím zrekonstruovat. mlha. nepamatuju si. musela bych se sakra snažit přemýšlet. je to divný. pamatuju si čísla, hesla (většinou), dny v týdnu (kdy se co stalo třeba před rokem). nepamatuju si myšlenky, fakta, sebe dřív. ale možná je to dobře.
a taky máme fikus.
2 comments:
jo, v sobotu pod sprchou mi došlo totéž: jinde už teplo nebude.
koťáta už vycestovala, zbyla poslední kočička, pravděpodobně budoucí matka rodu. to jen kdybyste se rozhodli počkat do jara. kdyby ne, doporučuju umisťovací výstavu. tam bejvá od maličkejch až po důchodce, koukám že 7. října zrovna bude:
http://www.milackove.net/clanky/21-umistovaci-vystava-kocek
s., díky za tip. jestli nebudeme pryč, určitě zajdeme.
Post a Comment