kraťoulince

stejně jak svítí slunce

ve vzduchu je všechno, jaro léto podzim zima. prahu navštěvující nau a kašpík a já se procházíme na bohdalci a slunce pálí.

včera večer jsme se ivou a b. a jeho martinou, šéfem a šéfoženou vydali k legedární váze a dva legendární kozli plus jeden brufen mi spravily celodenní otrávenost a bolehlav z noci předtím. to jsme se s bsk zavřeli v koupelně a dívali se jak svítí topení a řešili jsme něco, co už vůbec nevím co to bylo. a měli jsme dobrý víno a taky dobrej sýr s ořechama a vůbec.

nevím jestli je to stabilizace a nevím jestli něco jako stabilizaci vůbec chci. a tak se trochu vztekám a dělám pitomosti, nezodpovědně v pátek v noci nepracuju ale se spícím :m: za zády hraju hírousy. a věci jako minulost mi přijdou mrtvý, zakopaný, vykopaný a spláchnutý. prostě nebylo a basta, jediný co má smysl je teď plus asi padesát popsanejch stránek z loni a slzama rozpatlaný vzpomínky na poslední expediční noc. a taky na ty předtim. prostě tak.

mám chuť zpívat si so this is christmas. so this is. whatever. xixi.