try to go on, take my books take my gun, remember my son how they lied - někdy se to prostě zasekne. tenhle víkend je ve znamení duševní katarze. a za všechno může nejistota.
pátek: je mi tak cize že nedokážu číst nic než sebe - a nad vodou mě drží jen noční rozhovory -
sobota: toulky botanickou zahradou; sněží. opět slzy, jako nejlepší řešení se ukazuje kráčet sama - pomalu - tiše - naslouchat - obdivovat - objímat - stromy - a já potřebuju aspoň kousek přírody, i když mám promrzlé úplně všechno. sekvoje, která primárně mlčí a buk, nejkrásnější, a ještě platan - nakonec výsledek skoro úplně dobrý, třebaže celkové srovnání se dokončí až - celkově úplně první - večerní squash.
[snad spolu s pádem na rameno v zahradě - v murphy's mám každopádně zásadní problém zvednout skleničku se ciderem - následné panáky jdou mnohem snáz, za becherovku dostávám modré blikátko, které mi půjde ke klávesnici a usb konektoru (přelozeno: dávám si becherovku, abych dostala blikátko), hermelín je hermelínový přímo esenciálně - a tak vůbec.]
a neděle: ospalá, vstávání na několikrát, reflex a snídaně v posteli, dokud topení nezačne aspoň trochu hřát. klid?
a z jiného soudku: ještě pendolina nezhynula.
No comments:
Post a Comment