divnej smutek. divná zima. mám já to přemýšlení zapotřebí?
i když, přemýšlení, o čem vlastně? že jsem tuhle zcela vědomě na staroměstské nastoupila do sedmnáctky, abych na divadle zjistila, že sedím v osmnáctce a jedu někam, kam nechci? o podivné nevyváženosti, která mě poslední dobou provází? o chvílích, kdy je nostalgie nepovoleným přepychem?
listuju v nau. gympl, hm, co chybí mně. kolektivní radost z odpadnutých hodin, prokecané obědy. záškoláctví a porušování pravidel - tehdy to byla hra. teď už jsme na všechno sami. tehdy jsme museli znát míru, i když nebyla nijak malá (náš gympl upadal už za nás, i když to, co teď občas proslechne, nás nevyhnutelně utvrzuje v tom, že jsme odešli za pět minut dvanáct). nostalgie se - více méně - nekoná. byla to skvělá doba, ale se školou neměla nic společného.
chybí mi možnost se zastavit. mám pocit, že padám. mám pocit, že štěstí je pro mě z dlouhodobého hlediska nepřijatelné. nau, čteš mě ještě? (to ty za to můžeš - ) tvoje příspěvky z června korespondují s mojí tehdejší náladou. evokují (ne)vyřešené zmatky. evokují naše tehdejší rozhovory. nemusely by, jistě, to já je přivolávám záměrně. vím to; po problému není třeba složitě pátrat, tady je. melancholie. a ono my to zvládneme. čtení harryho pottera na balkoně. letní šaty a sklenka vína. dusno a jeden z mála horkých dnů. připadám si příliš vzdálená. některé věci se nespraví hned. útěk není řešení. a tolik hodin prosezených na jiném balkoně, pohledy skrze mříže, magický betonový plácek o tři patra níž. tahle minulost se mi snaží vyrvat. snaží se říct to jsi nebyla ty. ale byla. všechno se to skutečně stalo. ale odosobnění bolí víc než vlastní vzpomínky a proto mi je teď tak jak mi je, protože já zapomenout nechci.
a vlastně nevím, co chci. (měla bych vědět? měla bych - ještě - chtít?)
ze starých nepublikovaných příspěvků by se dal sepsat román. sweet smell of the grey sorrow. no nic. nechci se rouhat. záchytné body existují. a je klid, co přichází znovu a znovu a já pak stojím s čistou hlavou - a je mráz a nad hlavou mi letí hvězdy - a divím se, co to se mnou bylo.
lepší krátká šílenství než dlouhá. ale lepší krátká než žádná. a lepší cítit. kdykoliv.
No comments:
Post a Comment