mlha. ze včerejška mám v hlavě akorát mlhu. a hustě popsané stránky.
rozhodnutí. jsi jako dubnové počasí; co se mnou bude v květnu? strašně se mi chtělo zůstat. tak moc, že mi přišlo lepší odejít -
smutek. a ty stránky, vlak má hodinu a půl zpoždění. a dalo se to zjistit předem. a logické by bylo se vrátit, ale svoje veselé a pařící nálady jsem násilně přervala a vrátit se nejde. sedím na nádraží jako hromádka neštěstí.
sedím a píšu. s pivem, gilmourem a strašlivou únavou.
na monte boo se zastavuju. nohy z olova, šampaňské šumí v hlavě. kupí se bouřka. klopýtám. že jsem se neotočila. že jsem se neposlechla...
a když vlak přijede, jsem rezignovaná. bolí mě svět. hledám situace, kdy mi bude dobře. a pak utíkám. co to se mnou je?
No comments:
Post a Comment