za stejnou cenu bych mohla mít litr vína ze sklípku. ale mně ty lahve nějak chybí. připomínají mi časy, když jsme bydleli u našich a pořád jsme pili bílý víno z lahví. a vonělo jaro.
mám malé záchvaty šílenství. něco jako malá smrt. tři dny depresí vyváží manická fáze dnes večer. pořád, pořád, pořád si zpívám, venku, v metru, v obchodech, i v těch předchozích, špatných dnech. obhajuju neobhajitelné. je status manželství důvodem neodejít? je vlastní sobectví nadřazenější nad cizí?
je ve víně pravda?
iva tvrdí, že je jí dobře s tím, že má míň emocí. mně ne. nechci aby můj svět ztratil barvy.
3 comments:
ahoj! neblbni, to je podzimem..já už jsem ve splínu třetí měsíc a to mi třeba spadne hlava na stůl a ji nejsem schopen zvednout..ach jo, ale vlastně jsem měl třeba včera moc pěknej den a po něm sen...a taky si furt zpívám, hlavně děti deště a písen:
jak se řekne opustit,
jak se to slovo řekne,
jak dlouho trvá vyslovit
a co s tou novou mezí...?
a jiné lalaláčky
tak se drž barev, i když to trochu víc bolí.
spíš je to tou zimou. bolí - a co z toho? věci by měly být jednodušší.
měly, ale nejsou...my to víme a tak je lehčí tomu čelit...a jak tě čtu, těch pár let, tak to zvládáš i s tou zimou...fuj, a že mě taky sere...
Post a Comment