Friday, December 29

zimní

za oknem je tolik mlhy, že by natisíckrát pohltila svět a ještě by zbylo. mlha, ze které může přijít cokoliv a kdokoliv. mlha mlžná, mlžnatá, mlžitá, mlžičitá. vlak prosviští z bílé do černé, padne tma a já jako expediční mantru odříkávám zastávky - jaroměř, česká skalice, starkoč, červený kostelec - promiňte, stavíme ve rtyni? - rtyně, svatoňovice. vyskočím do mrazu. t = -15 minut.
někdy mám pocit, že mě mate čich, myslela jsem, že je těžší ho zmást. známé vůně občas zachytím někde na kraji vědomí, a když se chci přesvědčit že se mi to nezdá tak zmizí.
kulisy. nejde na imaginárním pozemku postavit imaginární domečky jen tak, bez příběhu. okořenit detaily, kterých se můžeme společně chytit a nechat je proplout sítem vědomí k osobním a nezaměnitelným pocitům. tapety v penthauzu. ta vždycky trochu zvláštní vůně, červené světlo a hučící počítače, teplo a známá tvář, hej, expo - ex post. žádná už nebude tak plná napětí a horka, bolesti a neskutečna, rozhlížení se nocí a spletenců otázek.
jestliže se mění okolnosti a čas, prostor zůstává stejný, proto mě fascinuje srovnávání jednotlivých krátkých pobytů někde. pořád stejná je cesta sem (i když plná mlhy), stejná je hvězdárna. ? dva roky. je tu známěji. jsme tu teď sami a jsou teprve tři a už se zase stmívá. včera přišli medvědi (vodka se šampaňským), běželi jsme naboso sněhem, tancovali a tak nějak vůbec byli naprosto opilí. juchů, starý rok mizí, bilance i předsevzetí už berou tvar. jen ty myšlenky ho zejména navečer ztrácejí. uá.

No comments: