festivaly jsou zvláštní setkání. omlouvám se, byl to první, na kterém jsem byla, takže prohlášení typu "ty kelímky byly úplně všude" prosím přejděte bez komentáře.
ty kelímky byly fakt úplně všude. koncert nightwish byl až na výjimky skvělý. ale možná mě skoro víc dostal pohled, který se mi naskytl po něm, vrátila jsem se pod pódium a přede mnou se v jasném žlutém osvětlení rozprostíralo ohromné pole prasklých kelímků. noční můra. sen o konci světa. a nikde ani človíčka. noc potom.
vizovice byly asi nadšeny. počet obyvatel se šestkrát zvětšil a podivné společenství lidí s modrou páskou na ruce zaplavilo město (a hlavně supermarket).
a na manowar (viz výše) jsem v jednu chvíli nevydržela stát. kdyby to šlo, asi bych usnula. takhle jsem si jen sedla na zem mezi všechny ty nohy a vzhlédla k obloze. mohlo by konečně pršet, pomyslela jsem si a v tu chvíli na mně přistála obrovská kapka.
celkový dojem: únava.
No comments:
Post a Comment