noční a denní sny

sen. sny, jistoty. neznámí cizinci a realita.

poslední dny, jo. v sobotu muzejní noc. před muzeem člověka byla taková fronta, že jsme raději odešli. na karláku v parku nějací emopuberťáci umístili, nikdo neví jak, klíče do stromu asi čtyři metry vysokého a pokoušeli se je shodit plnou petkou. se šéfem, jeho ženou, :m: a lu jsme se celkem bavili, natolik, že jsme předstírali okupaci místního hřiště, abychom je mohli pozorovat. ale i tak nevíme jak to dopadlo, protože nás to přestalo bavit a puberťákům se petka rozbila.

a :m: rozbil láhev od vína, protože jsem chtěla černý italský korek, co zůstal uvnitř. skleněné střepy se rozletěly po okolí. důkazy lásky jsou tak různorodé :)

prolezli jsme výstavu zvěrstvo v umprum muzeu, vřele doporučujeme, je hravá a roztomilá a po troše přešovské slivovice ještě víc.

a zatímco jsem čekala na ostatní, přistoupil ke mně někdo a ptal se mě - no ale někdo, pokud mám nějaké typy a pokud je typ chlapa, který mě zaujme na první pohled - no prostě ten někdo vypadal tak trochu jako sandman, jako rocková hvězd, jako (s odpuštěním) sirius black - a ptal se mě, jestli se nejmenuju kateřina. uí! a pak zmizel a já měla o čem přemýšlet.

třeba o tom, že místo "ne" jsem mohla říct cokoliv. o tom, jestli by mi to za to stálo. o tom co mám, o tom co chci mít, o jistotách. o tom, že jsem vlastně byla ráda, že jsem ho pak už neviděla. ale stejně to mnou otřáslo, možná i to, nakolik jsou moje jistoty s věkem stále důležitější. (a stejně sním - sníme - o takovýchto nenadálých setkáních. ne? ženy?) jsou. ale sny o tom jak pálím mosty jsou nezahnatelné. i když se vrací málokdy. snad si tohle nikdo nevyloží špatně.

neznámí cizinci pro mě nerozbíjejí lahve o plechový koš. neznámí cizinci mi neudělají ráno kafe a nebudou mě malovat. zůstávají imaginární. což je dobře. (sandman! no nic.)

mívám sen, že někoho hledám. není to :m:, a ten sen má dost silný erotický moment. čekám, že ten někdo bude někde, ale není a já jsem zklamaná a zoufalá. často v tom snu letím a rozhlížím se, jsem si jistá, že někde bude a pořád nic. dneska v noci jsem v takovém pololucidním snu sehnala telefonní seznam, našla si, kde bydlí a počkala tam. přišel, vypadal trochu jinak, než jsem čekala, a hlavně si to skoro nepamatuju. (což neznamená, že se nic nestalo, xixi.) že by se sny plnit neměly? ale stejně je to znamení. čichám čichám změnu.

tak to uzavřeme trochu přízemně, opět, expa se blíží, leze mi do snů (taky), těším se neskutečně, protože letos nebudu sama. a včera jsme se úžasně odrovnali na beachi. a pozítří mám poslední koušku, uf. držte palce.