towards

v rámci záchvatu nedělního uklízení na mě vypadne obálka s fotkami z anglie před třemi lety.

jedna z nich se mi líbí. za mnou bílé útesy doverské, vlasy mám v obličeji. vypadám tam hrozně nevinně.

zatímco nejsem na frames a místo toho si pouštím celý víkend gathering, těší mě, že oceňuju přítomnost nad kterékoliv z mých minulých já. a z celého srdce se momentálně těším na výplatu. a na březen. a na jaro. a na party pieces.

a zítra do práce pokračovat v bohulibých činnostech, zejména je-li bůh bill gates. v kanceláři máme teplo (díky radiátoru s dvěma diskrétními stavy, zapnuto a víc zapnuto) a podivné zvuky (nachází se mezi laboratořemi fakulty strojní).

za čtrnáct dní budeme někde v německu na cestě na letiště. ještě že mám tolik práce, protože můj obecný strach ze všeho by mě jinak snadno přemohl. to jsem si zase něco vymyslela. ale třeba bude ve španělsku teplo.

jediné slovo, které mě teď ale napadá, je ung.