zkouškové...
bavila jsem se s kamarádem, který říkal, že to je nejlepší doba pro řešení osobních problémů. tedy že se mu to zrovna na zkoušky vždycky nějak semlelo.
vím o tom své.
ale jak můžu koníčkovi (to je pan docent) vykládat, že jsem se včera ve vlaku nemohla učit, protože jsem akorát tupě zírala z okna?
čekám na ústní a už se ani nestresuju. vlastně se vůbec nestresuju, od chvíle, kdy jsem viděla zadání písemky už mě nic nemůže překvapit.
ok. čas na kafe + něco.
No comments:
Post a Comment