evokuju. koupila jsem si to portské. to, které jsme vypili poslední noc u táboráku (když se strhlo všeobecné nadšení a skoro každý donesl láhev, ale žádné nebylo tak výborné jako tohle). to, které rozpilo moje vnímání, stejně jako se okolí rozplynulo v nefalšované úpické mlze. které způsobilo, že si toho pamatuju strašně málo.
ale nestěžuju si.
venku je šedivo. je ještě léto, opakuju si, ale nevěřím tomu. jsem natolik smířená s podzimem, že v mém soukromém kalendáři je minimálně listopad. a věčně jenom prší.
No comments:
Post a Comment