Friday, July 8

maybe someday's come

dva měsíce od posledního psaní tady, měsíc od státnic, nula dní ode dneška. čas letí, stejně jako nikdy se nezastaví.
zítra mizím na čtyři dny do útrob šumavy, vodáckých kempů a agrometalu. začíná mě bolet ruka a nutně potřebuju odpočívat mimo počítače. tož tak. spolu se stoupající asociálností jsem zvědavá, jak dopadne akce, na kterém zběžně znám dva lidi - ale hádám, že dobře, protože vždycky můžeme zdrbnout dragon age 2.
včera jsme s dee ležely na písku na špičce ostrova a pily červený. pak přišel koncert, š. a mnoho zeleného listí a najednou byla půlnoc. jistě má pohled do korun stromů s horriblovským on the rise svoje kouzlo, pokud se ovšem někdo já pod vlivem nerozhodne zpívat. zejména pak v přítomnosti někoho, kdo má kapelu. zoe, potřebuju tě.
ze světa okolo jdou různý zprávy a nic nedává smysl. tak se aspoň hlásím z centra entropie.

No comments: