v duchu zapřísahám
všechny svoje lásky a všechny
nenávisti
v duchu se modlím
jsem přeci nedělňátko.
něco umím. něco málo. třeba nakreslit osciloskop. něco málo, bude to stačit, pokud ne
tak nevím, tak budu zoufalá.
a bojím se a klepu se a piju kafe a kouřím a piju šťávu a jím jen aby se neřeklo.
ze setrvačnosti.
nevím
zapřísahám
sebe
a to co možná vím.
2 comments:
Nevypadá to s tebou hezky. Možná bys měla zrekonstituovat některé staré okruhy přátel. Taky by sis měla dopřát nové četby, nové hudby, trochu rozšířit své kulturní báze. Třeba by ti prospělo ještě se s :m: někam vydat. Rozhodně bych neřekl že je tvůj čas se usazovat a to v jakékoli dimenzi tvého života. Spíš se musíš trošku víc rozhlídnout. Trochu zpestřit svůj život. A zamyslet se nad strachem - z čeho plyne? Jestli není třeba trochu se uvolnit a neklást na sebe takové nároky - třeba co se týče svobody. S ní to bývá tak že zůstává a u tebe bych se o nějaké zrezivění a zapadnutí nebál. Opravdu bych většinu tvých negativních pozic hledal v ustrnulosti, kterou na všech polích bez výhrad akceptuješ jako nejmenší zlo.
-matt
mates, nehul!
ustrnulosti se bojím jako kříže :p
Post a Comment