Pages

Sunday, May 20

travelling light, no hard feelings

to nosí smůlu, říkám bezhlasně, protože nahlas brečet neumím. vlastně neumím brečet vůbec, akorát dusit se, abych nemusela vydat sebemenší zvuk. vlastně to možná jen neumím před konkrétníma lidma. a to je jako bych to neuměla vůbec. a střepy ze zrcadla skončej v popelnici a zbytek večera promlčím.
minulej pátek ještě kvetly na vysočině šeříky. 
nemám ráda dny, kdy po horkým odpoledni slunce zmizí v mracích do ztracena. mám ráda čistý řezy, i když na ně tak úplně nevěřím. i když nejsou a nejdou. ztrácím se na česko-slovenským zápase nejen mezi lidma, nejen mezi řádkama bezvýchodnejch konverzací, abych se den na to zmámila sluncem. abych vdechovala železnou vůni brzdícího vlaku, abych se brodila přes řeku berounku a ztrácela hlavu uprostřed pustiny. 
jsou věci, který nejdou zlomit přes koleno. gratuluju si k tomuto zásadnímu uvědomění v tak nízkým věku. ehm.
a vlak domů nejede přímo, ale objede celý město. připadám si jako v divným filmu, u kterýho někdo vypnul zvuk, vydržím dívat se z okna skoro celou cestu a jsem tak podivně šťastná, že víc to nejde. 

Sunday, May 6

can't you see

it all makes perfect strangers. anebo jinak. it doesn't make sense, but it makes a good song. 
kdybych měla v hlavě podlahu, do který můžu vyšlapat kruh. kdyby. pouštím si i love you till the end a vím, že to není ani love ani till the end a přemýšlím. v kruzích. ode zdi ke zdi. tam a zpátky v kleci, kterou vidím jen já sama. 
oh no, i would rather take it easy
oh no, i would rather take it harder than anything else
někde jsem se ztratila a zapomněla jsem, že nejdůležitější je potkat někoho, kdo umí hrát na kytaru. vyměnila jsem sny za dočasný řešení. ale potřebuju bouřku a náruč šeříku, aby mi to došlo, potřebuju jít horkou květnovou nocí s jiskřivou hlavou, potřebuju se smát a svět kterej se směje se mnou, aby mi to došlo. že můžu chtít. 
kde jsem byla celou tu dobu? měsíc je obrovskej, kulatej a ve výsledku je jedno hodně věcí, který sloupávám jako první spálený záda. na tu dávku cynismu (která se tváří jako obrannej val, ale ve skutečnosti vysává z krve životní sílu) jsem furt ještě příliš mladá.