náznaky

poslední dobou se dívám stromům k nohám a jak se od nich plazí stíny.

spravedlnost. (a objektivita.) v neděli jsem zjistila, že existuje, pocit subjektivní pravdy potěší. zejména pokud je výsledkem jeden spokojenější člověk. a s nenápadnou včera na vítkově: vonělo to. měli jsme kouzelný podzim, teplou zimu a teď máme úžasné jaro. co chtít víc. v obchodě který voní indií, až na nemožnost smlouvání, vybírám sukni, a pak scházíme karlínským tunelem (psycho) dolů.

doprovázena červánky a oblohou rychle získávající nádech temného sametu se zjevuju na zličíně, vítám :m:, čekáme. i když mám nutkání zmizet v ikee a podlehnout nákupní (výplatové) horečce, ve chvíli, kdy bloudíme mezivěcmi, mě přepadnou vzpomínky a mezi hrníčky potlačuju slzy . nepatřičnost? opakování? kdo ví.

kdo ví.