nálady

v nedělně noční tramvaji otevírám okno. obrazy. první: na petříně opravují hladovou zeď a tak je obrostlá lešením. doprovází mě a když lezu z lešení, podá mi ruku. támhleto je svatá ludmila, ukáže k míráku. za rok a půl umře na rakovinu.

druhý: s copy a v červené větrovce sedím na schodech kostela. první rande s o.

třetí: je zima a s akrab nacházíme ve sněhu dvanáct stovek. oranžová světla tančí a my ve tmavých výlohách vybíráme barevné ponožky.

s akrab se včera opíjíme vínem, což se nám neplánovaně podaří tak, že ani nejedu domů. po hře kdo najde nejúchylnější erotickou povídku usínáme u bridget a poslední, co slyším, je honk honk.

cítíte to? dneska celý den voní jaro, i za zataženými žaluziemi v práci, slyším šumět déšť a kanceláří se plíží vůně a já jdu domů mezi kapkami.

popíjíme polskou pálenku, aby se nám lépe pracovalo a na pavláku mi déšť smývá bezděčné smutky. na závěr dne mi kuřecí stripsy, o které jsem se dělila se zw, vytvářejí v žaludku pocit, jako bych sežrala reaktor. no, budiž. aspoň mi nebude zima.