můzo

zpíváš si floydy a moje melodie a na kytaru hraješ wish you were here a v pomaláči spolu pokládáme desku na gramofon jako pradávný rituál a pak se ozve tlukot srdce

a když v noci mrzne lesknou se hvězdy na sklech aut

a vprostřed noci otevíráme v temném pokoji další víno a z minulosti stavíme nevyhnutelnost - kradmou a nesmělou a výlučnou - a za oknem se měsíc raději schová za mraky a

a

a

a po expě a tady jsem všimni si mě prosím je my a nemusím se rozhlížet jestli jsi někde poblíž

protože jsi

a s tebou cítím léto a teplo a slunce na kůži jako když jsi mi ukazoval bubliny ráno u penthauzu jako když ležíme na karimatce a kouříme vodnici a jsi tak blízko a tak daleko jako když se - a kdo ví proč vždycky spolu - proplétáme městem a kupujeme víno a snad se chceme opít a ztratit aspoň na chvíli ze života

a smích a usínání a probouzení a objetí a něha slunce nešmíruj a vůně nezřetelných plánů

a když se v autobuse loučíme, vyleze slunce na pár vteřin mezi mraky a když pak stojím na prázdném nástupišti v české třebové kde jsem se jednou kdysi mihla a přeci mi to přijde známé a kde voní tráva jako když v únoru konečně začne tát a kde je teplo

spustí se mraky níž a do očí mi vpálí déšť