výtahy

jedna z těch zkoušek, co se většině lidem zdají nepochopitelné. když nejede výtah jedna, je tu ještě výtah dvě. ten je menší a pomalejší a i když v něm ještě nedávno blikalo světlo, teď nesvítí vůbec. ale já spěchám. a tak jedu pět pater nahoru a sleduju, jak se ve dveřích odráží červené číslo. tam a zpátky na obou stranách, stejně jako můj strach z výtahů a tmy.

ale o pár dnů později jdeme z westu a bsk se temným výtahem chce projet za každou cenu. (btw není nad přehozené klávesnice a nahrazování slova výtah slovem vztah - bez diakritiky tedy.) a tak jedeme, zatímco zwíře jede výtahem jedna, a tlemíme se, jak taky jinak. do prdele, ale on má klíče, ujede mi, protože já je nemám a závodění výtahem tak nemá cenu. já taky, řekne bsk, což je pravda z dob, kdy byl zwíře v hongkongu a já jsem byla moc unavená/opilá na to, abych chodila dolů otvírat.

a pak už následuje jen klasický vinný a futuramovitý večer. ano, jsme tím trochu posedlí. a víte co? za dvě hodiny běží v americe první díl třetí série lostu. hahá. takže nejpozději v pátek se můžme rozčílit, jak to určitě strašně zvorali.