v 11:52

jsem vstala a chtěla začít psát. o víně a pastisu a o tom, že jsem dneska brzy ráno přišla domů a usnula u love actually a netuším kdy, že mi praha včera připomněla tu krásnou zatáčku na cestě do vídně, na kterou se marně snažím zapomenout, že teď někde tiše a slastně dozrává ten hermelín, co ho s adbarem hodláme v úterý sníst.

nějak se mi to nevyvedlo. nefunguju, od óávé jsem pořád trochu nachlazená a marně se denně snažím své vnitřnosti dezinfikovat. odpoledne jsme s barborkou vypily dva litry čaje a nic nevyřešily.

takže je vlastně vše při starém.

skoro. akorát je pořád větší zima. není nad to se cestou z hospody do hospody zahřát debatou na téma "aids, liebe und sexualität." hospoda, ve které vás vítají queeni, je sympatická a je těžké se nakonec odtrhnout a zamířit na poslední autobus.

citát z ďáblova slovníku (bsk, dík): sám: ve špatné společnosti.

včera jsem se rozhodně necítila sama.