vrátila jsem pomeranče na svoje místo a vrátila se zima.
kupuju zásadně jen víno se zvonečkem pro štěstí.
u kontejnerů přibyl vánoční stromeček.
nevím, čím je čas 6:40 tak zajímavej, ale pro tenhle tejden se moje hlava rozhodla, že je to ideální čas na probuzení se. dělá si co chce, hlava jedna. poslední dobou se vůbec děje divná věc - uvědomuju si rána mnohem víc než večery. koukám, jak přibývá světlo a dokud neotevřu dveře, můžu si klidně myslet, že je venku třeba i teplo. ale kromě toho spím kompaktním spánkem beze snů.
v nákupním centru naproti je na střeše parkoviště s modrýma cedulema. vypadá jako soukromý nádraží. potřebuju nějaký soukromý nádraží. (tramvaj do stanice léto.)
včera jsme rozebíraly teorii zrcadla. jak funguje zpětná vazba pro konkrétní lidi a jejich konkrétní vlastnosti. mám ráda analogie z techniky - bylo dřív vejce nebo slepice, proud anebo magnetický pole? ale někdy to tak docela nefunguje. když najdu v někom vlastnost, kterou mám i já, někdy se zdvojí a někdy utlumí. a ztrácím se v tom, co je skutečnost a co ne. ale furt mi přijde lepší mít s někým společnej smích než společnej pocit, aby mě ten druhej náhodou neomezoval.
No comments:
Post a Comment