zdálo se mi tohle:

u nás na zahradě byl pes. velkej a trochu cartoon-like. bylo nás tam tak sedm a báli jsme se ho a věděli jsme, že se ho musíme zbavit. a věděli jsme¨, že (snová logika) mu musíme sebrat obojek předtím, než ho zabijeme (odosobnění?). udělám to já, sama, pak sedím na schodech a prohlížím si pokousaný a omlácený nohy a ruce s pocitem, že já už udělala dost a teď je řada na ostatních.

nakonec ho někdo uškrtil. viděla neviděla jsem to zároveň.

hm? takže za sebe nechávám druhý dělat špinavou práci? nebo se schovávám před rozhodutím někoho / něco zabít? nebo jsem děsně obětavá, když se vrhnu do nebezpečí?

před některejma novinkama neuteču. na prahou sa blýská. potřebuju (ne)jistoty.