ráno jarní vzduch, cesta, pak obavy jestli projdu. dětinská radost z neobvyklosti mojí krevní skupiny, marnej běh na autobus co jede jednou za půl hodiny.
tak kráčím někam, až dojdu někam a pak najednou obrat ke štěstí, z náhlýho impulsu návštěva oblíbenýho obchodu a pár hadříků za odměnu.
šaty!
a taky předpředpředpředposlední jízda a celkem dobrý a začínám věřit že to třeba zvládnu a škola (usínám, i když neusnu) a vyřešenejch pár otázek a možná otevřená cesta a i když usínám tak ještě mířím na jedno kafe.
a někdo mi rozbil esc, damnit.
7 comments:
Jakou máš?
cestu?
lia: asi spíš skupinu :-)
ale rozbitej escape, není to symbolický?
lia: aha, koukám, že únavou po večerech fakt nevidím.
B negativní.
ten je jen v práci. i kdyby bylo, tak tam to přežiju.
To zrzky mívaj :-)
sakra, to s tím symbolickým esc jsem chtěla říct já!
a závidim, já jsem trapná A plus.
A já 0+, protože jsem pozitivní nula :)
Post a Comment