tak nám začali duben.
ospale, to zas jo.
kabel k telefonu nikdy není ten správný. ten jediný funkční byl pohřben nánosem věcí v mém starém pokoji. ach jo. nikdy si nestáhnu zprávy a obrázky.
mám ráda zbytečné informace o tramvajích. mám ráda tramvaje. neuhnou z cesty. (to jsem tu myslím už někdy psala.) i když jak kdy, praha je plná výluk. a díky nim jede 23ka přes vltavu dvakrát. dokáže tohle vaše tramvaj? (a taky na své trase potká všechny tři metra.)
nemám ráda, když někdo čmárá do knih. vždycky dostanu neodolatelnou chuť začít gumovat.
ve středu jsem byla na šílené atrakci na matějské, dva dny mě z ní pak bolel krk. jojo, kam se hrabou moje lítací sny.
a včera bylo voko. a taky deprese. a to dokonce dvě, nejdřív jedna obyčejná odpolední. pochybnosti a tak. a pak druhá smutně alkoholická, když jsem cestou domů zatínala zuby a oči, nejdřív pět metrů za ostatními a potom na předním sedadle. zatímco všichni ostatní se bavili moc a vesele.
[ach jo. co na to říct. co na sebe ještě říct, když jsou ty otázky pořád stejný.]
No comments:
Post a Comment