boxing shadows in my sleep

ve vlaku jsou lidi slušně oblečený, jen já mám roztrhaný legíny, přes ně brufenový síťovaný punčocháče, brufenový boty, brufenovej kabát, padoušskej šátek a klobouk po dědovi. a to mi bude sedmadvacet. jsem posedlá hrou na detaily. šátek a sukně jsou stejně pruhovaný a náušnice - brufenový zavírací špendlíky. mám pocit, že něco zaháním.

možná zimu. za oknem je zima.

i can't believe what god has done
he took the heat out of the sun
and now it seems the world
is growing colder

zima je všude.

na jednom konci země mi zlý kocour macho poškrábe ruku. bolí to ještě o dva dny pozdějc. na druhým konci země otáčím knoflíkem topení a sleduju, jak často sch kýchá a jestli to není moc. na druhým konci planeta je jedna kočka, kterou jsem krmila v jednom skoroterasovým bytě v centru prahy, vážně nemocná. (ta druhá umřela, už to je víc než rok. kočky by neměly umírat.)

ztrácím prostory. v tomhle bytě už bydlí někdo jinej (výhled na prahu, knihovna, večírky), stejně jako v bytě v brně, kam jsem jezdila šest let pít, postávat na balkonu uprostřed zimy, vařit při svíčkách, krást mlíko do kafe. stejně jako byt ve vršovicích.

zaječí úmysly. ticho a samota. zase bude tát. zase se zlomí rok. zase se prodloužej dny. (paralyzovaná tmou a zimou.)