žiju ve vzduchoprázdnu. program na obnovu pocitů. pojetí času se liší; plyne obvyklou školní/pracovní prudkostí. zbytek je v řádu týdnů nejmíň. sny a tak. zejtra má přijít bouřka. taková ta celonoční. zachumlám se do černý peřiny a usnu se šumícím dešťem. rain song.
program na obnovu samy sebe. jestli mě náhodou neštve že nesplňuju vlastní cizí představy - furt mám pocit, že by mě chtěli lidi vidět nějak. že se nechovám obecně. jak bych měla. a i když si říkám, jak je mi to jedno, tak není.
bezohledná, citlivá, chytrá, empatická etc jsem málo a moc. nerozhodná. měla bych si vybrat, co teda budu. měla bych si stát za tím, co si myslím. měla bych si dál myslet, že jde všechno zlomit přes koleno, protože se aspoň něco děje. měla bych. měla bych vědět, že je to můj život, a že nemám nic reakci odpověď očekávání pochvalu po nikom chtít. děsí mě myšlenka, že bych ten život zvládla sama. děsí mě moje potřeba velkejch věcí. velkejch plánů. a schopnost zamotat a ztratit se sama v sobě. kdybych byla jako j., kdybych byla drama queen, mohla bych manipulovat dělat scény bavit se. ale já jen všechno prožívám. před rokem jsem šílela z věcí, který nezměním. teď se je pokouším měnit.
a v odpověď jen ozvěna. pořád. a já to pořád nevzdávám.
No comments:
Post a Comment