když sejdu schody na míráku rychlou chůzí, trvá to místo dvou minut dvacet vteřin, jak jsem si spočítala.
život s kočkou je život s kočkou. všechno mě udivuje. jak spí, jak si hraje. jak se natahuje. jak se v noci probudím a on (oni oba) leží vedle mě a já můžu natáhnout ruku a pohladit chlupatý kožíšek.
napadá mě toho moc. až příliš. a mám málo tužek po ruce. takže zase nic nevím. posledních deset dní jsem na beckově stupnici dosahovala pravidelně čísel přes 20, ale zvednout telefon nedokážu. přesto jsem dostala C z multimediální techniky. škola nenápadně ukazuje, co bych chtěla dělat, a já se bráním a snažím se z toho všeho vyrvat. uvidíme, jak to dopadne. možná je prostě moc toho špatnýho. a málo dobrýho. moc matlabu, fouriera, antén, matematiky. málo zvuku, obrazu, pochopení. co s tím?
rok 2008 byl neskutečně statickej. 2009 možná bude lepší. jiný.
těším se do maroka. ani ne za deset dní jedeme.
a já mám pocit, že můj život se neustále vzdaluje od mojí představy toho, jak má vypadat. to stárnu nebo prostě jen nestíhám žít? zítra jedu do brna... a pak se uvidí. teď je to taky špatný, protože nemám čas na lidi. večer co večer jsem doma, nechodím ven, nikoho nezvu... ale já tu jsem, vážně. pořád. jen teď nemůžu.
Já si taky občas dělám beckovu stupnici :-) nedávno jsem dosáhnul skóru 34 :-)
ReplyDeletemě právě teď ráno napadlo k B.S., že mi většina těch pocitů přijde normální.
ReplyDelete(plus teda že si za tu statičnost 2008 můžu sama, ale to jen na okraj.)
ps: ale nemyslím si teda že je čím se chlubit a 34 je fakt hodně. možná bys měl taky něco dělat. hm?
ReplyDeleteJá jsem chodil k psycholožce. Jenže byla těhotná a poslední plánované sezení zrušila, protože musela rodit. Napsala, že se "ozve později".
ReplyDeleteJe to už dva měsíce a myslím, že se bez ní mám o něco líp. Rozhodně to nebylo zvlášť příjemné.
Zůstal mi z toho nejspíš trvalý zájem o psychologii jako vědu.
Jestli se nemůžeš odhodlat někam zavolat, zkus napsat. Není to tak osobní. Když se ale budeš snažit, může to být i nepříjemné.
většina lidí, co někam šla (a co já znám), považuje terapii za přínosnou. já vím, že je ve mně hodně "temna", ale zároveň jsem ochotná tomu čelit - zvrácený druh narcismu? :) ráda si povídám o sobě, to je moje oblíbené téma :) akorát si opravdu nejsem jistá, že mi to pomůže.
ReplyDeletetady máš mail: ev.sunflower - gmail.com, kdyby se ti chtělo zmizet z veřejných prostor.
Já neříkám, že nebyla přínosná, jen se mi nechce pokračovat.
ReplyDeleteNevím, co bych ti ještě poradil.Jestli to chceš zkusit, můžeš si najít terapeuta (doporučuji spíš terapeutku) taky na help24. Kdyby ses chtěla zeptat na něco, co se ti zdá moc soukromé, můžeš se ozvat i po icq (je na blogu).
"ráda si povídám o sobě": LOL!
já mám 25, to je asi normální.
ReplyDeleteNormální je 6.
ReplyDeleteA propos: Když si někdo pojmenuje blog Orange PSYCHO, taky to o něčem vypovídá.
(Mě si nevšímejte, chci aby ostatní trpěli stejně jako já.)
36 je hodně...
ReplyDeletenio: normální je prý fakt 6 (taky to tam píše), ale já znám jen dva lidi, který to skutečně maj. imho je normální tak 12 a cokoliv přes 20 mi ale přijde hodně.
ReplyDeleter1: to se dá vyložit různě, abys věděl. třeba že mám ráda psycho barvy. nebo oranžovou.
zoe: podle mě člověk s číslem přes 30 už nemůže moc normálně fungovat...